Leonberger vznikl na konci 30. a počátku 40. let 19. století, kdy městský radní Leonbergru, který se rozkládá blízko Stuttgartu, zkřížil fenku černého Novofoundlanda se psem z klášterní nemocnice St. Bernarda, který se jmenoval Berry. Později byl ještě přikřížený Pyrenejský horský pes. Výsledkem byli velmi velcí psi, převážně s dlouhou a bílou srstí. Essigovým cílem bylo vytvořit psa, který by měl vzhled lva. Lev je totiž heraldickým či erbovním zvířetem města Leonberg. První psi, kteří byli skutečně nazvaní Leonbergři, se narodili v roce 1846 a měli v sobě zakomponovány ty nejlepší vlastnosti a kvality plemen, ze kterých pocházeli. Jen o nedlouho později byli tito psi po světě prodání jako charakteristické symboly města Leonbergu. Na konci 19. století byl Leonberger držený Baden-Wurttembergu, jako preferovaný farmářský pes. Jeho slídicí a ostatní schopnosti byly velice chváleny. V obou světových válkách a během chudého poválečného období se počty tohoto plemene velice zredukovaly. V současnosti je Leonberger vynikajícím rodinným psem, který s přehledem plní všechny požadavky moderního života.

Novofundlanský pes

Pyrenejský horský pes

Bernardýn

Leonberger je věrný, inteligentní, přítulný a dobrý hlídací pes. Jsou to zábavu milující psi, zcela oddaní a chránící svou lidskou rodinu, především její mladší členy.Potřebují být nedílnou součástí rodiny. Plemeno je chováno převážně jako rodinný společník a hlídací pes. Přestože je dobrý hlídač, je k lidem přátelský. Zasahuje jen při ohrožení majitele nebo majetku. U leonbergera je velmi důležitá vyrovnaná, spíš přátelská, povaha. Nesmí být ani bázlivý a ani k lidem i psům agresivní.